Historie VD Vlachovice
Po 2. světové válce, se v ČSR začalo uplatňovat hospodaření s vodou v ucelených povodích. Státní a Směrný vodohospodářský plán (SVP) hledaly další možné vodní zdroje.
Lokalitě Vlachovice předcházela od 50. let 20. století („Státní vodohospodářský plán XXVIII – Dolný Váh“, r. 1954) lokalita Bohuslavice, tj. profil byl stanoven severně od obce Bohuslavice nad Vláří.
Aby nedošlo k zatopení obcí Vlachovice a Vrbětice, byl v 70. letech profil hráze přesunut výše proti proudu, nad obec Vlachovice pod soutokem Vláry se Sviborkou („Směrný vodohospodářský plán ČSR“, r. 1975). Uvažovaná zatopená plocha měla velikost 241,0 ha a celkový objem 30,2 mil. m3. Následně („Směrný vodohospodářský plán ČSR“, r. 1988) se uvažovalo zvýšením hráze až na 46 m a tím by došlo k nárůstu zatopené plochy na 388,5 ha a celkového objemu na 58,6 mil. m3. Převod vody byl navržen ze Smolinky, a dále Klobouckého potoka a Senice.
Pro vodní nádrž s profilem hráze v blízkosti nad Vlachovicemi byl v sedmdesátých letech proveden geologický průzkum, jehož závěrečná zpráva byla vydána v roce 1979.
Mezi lokalitami vhodnými pro akumulaci povrchových vod k územnímu hájení jsou Vlachovice také v „Plánu hlavních povodí“ z roku 2006. Umístění hrázového profilu zůstává nad obcí Vlachovice pod soutokem Vláry se Sviborkou.
Dokument „Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základní zásady využití těchto území“ (Generel LAPV) z roku 2011, posunuje profil hráze proti proudu, nad soutok se Sviborkou a uvažuje tak zatopenou plochu 156,30 ha.
Podle ustanovení § 28a odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 181/2008 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb., je Generel LAPV podkladem pro návrh politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace. Byl zpracován jako odborně-technický podklad vyjadřující dlouhodobé zájmy vodního hospodářství pro zapracování do Politiky územního rozvoje České republiky a územně plánovací dokumentace krajů (zásad územního rozvoje, popřípadě regulačních plánů) a územně plánovací dokumentace obcí (územních plánů, popřípadě regulačních plánů).
Generel LAPV stanoví soubor lokalit vhodných pro rozvoj vodních zdrojů; plochy těchto lokalit jsou morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodné pro akumulaci povrchových vod a mohou sloužit jako jedno z adaptačních opatření pro případné řešení dopadů klimatické změny v dlouhodobém horizontu (v příštích padesáti až sto letech), především pro zajištění zdrojů pitné vody a snížení nepříznivých účinků povodní. Vodní dílo Vlachovice je jedním ze 4 vodních děl, která byla prověřována či ověřována v rámci adaptačních opatření na změnu klimatu (Vlachovice, Pěčín, Senomaty a Šanov).
Na Generel LAPV navazuje technicko-ekonomická studie s názvem „Vlára, vodní dílo Vlachovice“ z roku 2015. V této studii jsou uvažovány dvě velikostní varianty o parametrech: zatopená plocha 156,9 ha a celkový objem 18,5 mil. m3, a zatopená plocha 212,9 ha a celkový objem 29,1 mil. m³. V obou případech je uvažován převod vody ze sousedních toků Smolinka a Sviborka. Výstupy studie dokládají nejen vysokou efektivnost vodního díla, ale také významný přínos pro lokalitu v povodí řeky Vláry. Samotná iniciativa k realizaci vodní nádrže vznikla z přímé potřeby občanů a na základě opakujícího se sucha, a nedostatečnosti stávajících vodních zdrojů v celém regionu. Studie doporučila zvolit větší variantu vodního díla s ohledem na získání dostatečné kapacity potenciálního vodního zdroje.
Pro zdárný proces přípravy jakékoliv takto významné infrastrukturní stavby je nezbytná podpora veřejnosti a samospráv. Záměr byl proto samosprávám průběžně prezentován již od poloviny roku 2015. V roce 2017 byla navázána ještě užší spolupráce jak s obcemi, tak se Zlínským krajem. Příprava vodního díla Vlachovice je proto jednou ze strategických priorit Zlínského kraje.
Výstupy studie byly projednány se Zlínským krajem a všemi dotčenými obcemi. Oslovené obce vyjádřily záměru předběžnou podporu za předpokladu, že budou zapojeny do procesu příprav a budou respektovány jejich oprávněné požadavky.
Předprojektová příprava byla schválena usnesením vlády č. 727 z 24. 8. 2016. V rámci předprojektové přípravy je zpracována podrobná technická studie, proveden inženýrsko-geologický průzkum a další relevantní průzkumné práce, a budou provedeny analýzy vlivu záměru na životní prostředí.
Usnesením vlády č. 243 ze dne 18. dubna 2018, k přípravě realizace vodních nádrží v regionech postihovaných suchem jako účinné opatření k omezení nedostatku vody a návrhu jejich financování, bylo uloženo dokončit předprojektovou přípravu vodního díla Vlachovice a po dokončení předprojektové přípravy neprodleně zahájit projektovou přípravu vodního díla Vlachovice.
Bylo zahájeno projednávání mimořádné aktualizace Politiky územního rozvoje, což je nezbytným předpokladem pro aktualizaci ZÚR Zlínského kraje a následné vydání příslušných územních rozhodnutí. Tento postup je průběžně koordinován a konzultován s Ministerstvem pro místní rozvoj a se Zlínským krajem. Dále je třeba doplnit, že u záměru VD Vlachovice nejsou evidovány významnější střety s ochranou životního prostředí.
Záměr výstavby VD Vlachovice je historicky veden v Zásadách územního rozvoje Zlínského kraje jako územní rezerva a takto jej přebírají a mají zapracovány územní plány obcí, na jejichž území se nachází. V územní rezervě jsou dle stavebního zákona zakázány změny v území, které by mohly stanovené využití podstatně ztížit nebo znemožnit. Na základě úkolů z vládního usnesení je připravována také aktualizace Zásad územního rozvoje a tím zapracování celého aktuálního záměru do územně plánovacích podkladů.
Usnesením vlády č. 257 ze dne 15. dubna 2019 byly schváleny Zásady pro vypořádání práv k nemovitým věcem dotčeným plánovanou realizací vodního díla Vlachovice.
V současné době dále probíhají intenzivní práce v rámci předprojektové přípravy, která se sestává z celého souboru odborných studií a posudků, které jsou nezbytné pro upřesnění technického řešení vlastní nádrže i všech souvisejících investic. Celý záměr je souhrnným souborem staveb a opatření, které společně zajistí předpokládané funkce vodního díla v koexistenci s existujícími sídly a s územím a zajistí rovněž vhodné začlenění záměru do krajiny a přírodního prostředí. Již nyní probíhá rozsáhlý inženýrskogeologický průzkum a geodetické zaměření lokalit, které jsou nezbytným podkladem pro další přípravu takto významné nádrže.
Samostatným okruhem jsou komplexní přírodě blízká opatření, jejichž návrh byl dokončen a úspěšně projednán v roce 2018.
